19 ročníků Letních filmových škol v Uherském Hradišti
- vernisáž: čtvrtek 2. července od 18 hodin
- kurátor výstavy: Marek Malůšek
Výstava v předsálí a kavárně kina Kotva představuje výběr portrétů a dokumentárních fotografií, které vytvořili v letech 1994 až 2013 fotografové Letních filmových škol (LFŠ). Připomíná jedinečnou atmosféru festivalu i výjimečná setkání s hosty jednotlivých ročníků.
Na snímcích se objevují tváře filmových tvůrců, osobností světa filmu, divadla, umění a hudby, ale i průkopníků a organizátorů Letní filmové školy. V chronologickém sledu jednotlivých let nabízí výstava ve svém sociologickém rozměru možnost pozorovat proměny prostředí, společnosti, nebo posoudit, jak vypadal návštěvník LFŠ před 20 lety a jaký je dnes.
A kdo jsou fotografové Letní filmové školy? Jsou to fotografové či dokumentaristé, kteří se cíleně zabývali fotografováním dění a programu. To probíhalo v počátečních letech zcela neorganizovaně a vycházelo z vlastní iniciativy a zájmu fotografů. Později se fotografové stali nedílnou součástí organizačního štábu, kde dodnes úzce spolupracují s Press centrem či Filmovými listy.
Na výstavě budou zastoupeny např. práce filmového publicisty, kritika a fotografa Miloše Fikejze nebo hradišťského fotografa a absolventa Institutu výtvarné fotografie Aleše Dudy z prvních let Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Představeny budou také fotografie Karla Cudlína, Jindřicha Štreita a dalších významných autorů české fotografie.
Karel Cudlín (*1960 Praha)
Svobodné povolání, spolupracuje s vydavatelstvími a nakladatelstvími v ČR a v zahraničí, v současné době převážně pro týdeník Respekt. Externě působí jako pedagog na pražské FAMU. 1997–2002 byl jedním z oficiálních fotografů presidenta republiky Václava Havla. Jeho hlavním zájmem je humanistická dokumentární fotografie. Své fotografie představil na 13 samostatných výstavách v Praze. V posledních 15 letech samostatně vystavoval také např. ve Francii, Německu, Rakousku, Bulharsku, Moldávii, Rumunsku, Chorvatsku, Ázerbajdžánu, Izraeli, Holandsku, Slovinsku, Španělsku, Itálii, Kypru a USA. Účastnil se více než 40 společných výstav instalovaných v 60 městech Evropy a USA. Dostal 17 ocenění v soutěži Czech Press Photo (např. 5 prvních cen v jednotlivých kategoriích, cenu firmy Kodak, dvakrát grant primátora hlavního města Prahy). V roce 2008 obdržel cenu Revolver Revue. V roce 1994 vydalo nakladatelství Torst jeho monografii, 1998 nakladatelství Argo knihu Izrael 50 (společně s J. Marcem), v roce 2001 vydalo nakladatelství Torst druhou monografii. Roku 2005 vyšla kniha o Národním divadle, v roce 2008 kniha Cestou na východ s texty Jáchyma Topola v nakladatelství Torst. V roce 2010 vyšla kniha o architektuře Prahy 3 s texty Zdenka Lukeše. V roce 2011 vydala Židovská obec v Praze knihu o Hagiboru. V roce 2012 kniha 87 magických míst svaté země v nakladatelství Academia. Svou fotografickou tvorbu představil několikrát i na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde od roku 2011 vede v rámci odborného programu fotografický workshop.
prof. Jindřich Štreit (*1946 Vsetín)
Od roku 1994, kdy v nově vytvořené galerii ve foyeru kina Hvězda představil svůj soubor Zamřížovaný svět, spolupracoval až do roku 2007 s Jiřím Králíkem jako kurátor na přípravě výstavního programu Letních filmových škol. Pod touto hlavičkou uvedl v Uherském Hradišti ve výstavních prostorech kina Hvězda, Reduty, Klubu kultury, Slováckého divadla nebo v Galerii Slováckého muzea ve spolupráci s PhDr. Miladou Frolcovou desítky autorských a skupinových výstav. Mnohokrát zde představil výstavy studentských prací komponované s ohledem na programové cykly daného ročníku. Spolupracoval na přípravě mnoha publikací vydaných Letní filmovou školou. Svými fotografiemi ilustroval knihu Co si myslí andělíček vydanou v roce 2004 za podpory LFŠ nakladatelstvím Větrné mlýny. Ve stejném roce realizoval se studenty Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě a studenty SUPŠ Uherské Hradiště workshop, jehož výstupy byly shrnuty v katalogu a na výstavě uvedené v roce 2005. Fotograf, kurátor a organizátor kulturního života. Pedagog Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1967 realizoval přes 1100 samostatných výstav v řadě zemí Evropy i v zámoří. Od roku 1974 vede galerii v Sovinci, kde připravil desítky výstav předních umělců, z nichž mnozí měli zákaz veřejně vystavovat. Od roku 1997 připravuje program galerie V kapli v Bruntále. Společně se Štěpánkou Bieleszovou PhD. připravuje od roku 2009 výstavní program v kavárně Amadeus olomouckého Arcidiecézního muzea. Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresivními umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech v České republice a v zahraničí. V rámci pedagogické činnosti mimo jiné pro studenty pravidelně připravuje fotografické dílny a především dlouhodobé fotografické projekty, jež mapují život ve městech i na vesnicích. Od roku 1990 část své práce soustavně věnuje podpoře humanitární a charitativní činnosti. Za svoje fotografie získal řadu domácích i mezinárodních ocenění. V roce 2006 mu byla udělena prezidentem republiky medaile Za zásluhy.
Marek Malůšek (*1975 Uherské Hradiště)
Téma Letní filmové školy fotograficky zpracovává od roku 2002. Od roku 2004 spolupracoval s Jindřichem Štreitem na přípravě a realizaci výstavního programu. Od roku 2006 spolupracuje s Asociací českých filmových klubů jako oficiální fotograf Letní filmové školy. Své fotografické práce představil na Letních filmových školách v Uherském Hradišti např. v roce 2004 na skupinové výstavě Děti, nebo v roce 2005 na výstavě Letní filmová škola 2004 ve fotografiích. Od roku 2012 spolupracuje s fotografem a dokumentaristou Karlem Cudlínem jako lektor fotografického workshopu organizovaného v rámci odborného programu Letní filmové školy Uherské Hradiště. Fotograf, odborný pedagog, kurátor a muzikant. Od roku 2002 je učitelem Výtvarného oboru Základní umělecké školy Uherské Hradiště. V letech 2005–2006 učil na Střední uměleckoprůmyslové škole Uherské Hradiště. V současné době působí jako vedoucí oboru Užitá fotografie a média na Střední škole uměleckoprůmyslové v Ústí nad Orlicí a externí pedagog Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Je iniciátorem, kurátorem a spoluorganizátorem řady fotografických výstav a soutěží. Spolupracuje na přípravě výstavního programu v kině Hvězda v Uherském Hradišti. Organizuje fotografické dílny a projekty zaměřené především na práci s mládeží. Je zakládajícím členem občanského sdružení FotoMosty, členem Iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti a garantem výstavního projektu Galerie Myší díra. Ve své volné tvorbě se věnuje především portrétní, dokumentární fotografii a konceptuálním projektům. Své práce prezentuje na výstavách v České republice i v zahraničí.
Bohdan Holomíček (*1943 Senkevičivka, Ukrajina)
Fotograf, vyučil se elektrikářem a pracoval jako montér, elektrikář a údržbář. Od roku 1995 se živí ve svobodném povolání jako fotograf. Své snímky vystavuje od roku 1969. Patřil mezi autory pololegální výstavy 9+9 v Plasech (1981). Dlouhodobě se věnuje divadelní fotografii. Od 70. let spolupracoval s Divadlem Na tahu, později s Divadlem Na zábradlí, Činoherním klubem, Švandovým divadlem, Divadlem Komedie, Ha Divadlem, divadlem v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Pardubicích a v neposlední řadě s Národním divadlem, kde dokumentoval i prostředí zákulisí, dílen a provozu divadla. V souvislosti s jeho tvorbou se často mluví o fotografickém deníku. Nezaměnitelný způsob instalování a popisování fotografií se stal součástí jeho autorského rukopisu. Své fotografie rád vysílá zpět do oběhu – rozdává je lidem, kteří jsou na nich zachyceni. Nebo vytváří a pointuje příběh tím, jak fotografie řadí v autorských knihách. Zdá se, že jeho hlavním cílem je prostřednictvím fotografií budovat sítě vztahů. Zapadá do toho i jeho oblíbené tvrzení, že není důležitý cíl, ale cesta. Fotografoval nespočet nejrůznějších lidí, od těch obyčejných až po ikony disentu. V 70. letech se seznámil s Václavem a Olgou Havlovými a stal se dokumentátorem společenských a kulturních událostí na Hrádečku i jinde. V sérii autoportrétů vytváří Holomíček ten nejsubjektivnější dokument o nedávné minulosti a současnosti. Hledání autorství a cesty spojuje černobílou analogovou minulost s digitální přítomností. Rozsáhlý archiv postupně digitalizuje a v poslední době prezentuje fotografie formou promítání. V roce 1995 mu nakladatelství Torst vydalo monografii. V roce 2000 ve stejném nakladatelství vyšla kniha Antonína Dufka Bohdan Holomíček.
Jan Bartoš (*1971 České Budějovice, působiště Praha a Vysočina)
V letech 2003 a 2004 byl redakčním fotografem festivalových Filmových listů, ročník 2005 fotografoval soukromě. Fotograf, novinář a kulturní manažer. Zaměřuje se na fotografování architektury, portrétů a reportáží. Nepravidelně vystavuje od roku 1998. Ve své volné tvorbě se soustředí na subjektivní barevný dokument (Lodž, Moskva, Hamburg, Reikjavík, Peru) a fotografování architektury se sociálním akcentem – např. projekt Úkrytky věnovaný architektuře bezdomovců. Příležitostně se účastnil mezinárodních uměleckých projektů – např. Info PHR. Pro Ministerstvo zahraničních věcí realizoval řadu velkoformátových kalendářů a výstav. V současné době vede vzdělávací a kulturní centrum pro seniory Cenrum Elpida v Praze, fotografuje a píše do časopisu Vital a organizuje mezigenerační kulturní projekty.
Martin Cenkl (*1983 Olomouc)
V roce 2006 spolupracoval s Asociací českých filmových klubů jako oficiální fotograf Letní filmové školy Uherské Hradiště. Letní filmovou školu od té doby každoročně nadšeně navštěvuje jako divák. Fotograf a kameraman. Absolvent Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Práci s kamerou studoval na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je zakládajícím členem občanského sdružení photo5, které se zaměřuje na aktuální fotografické tendence a přesahy média fotografie, pořádá přednášky, výstavy i festivaly. Ve fotografii se věnuje především konceptu, experimentu, krajině a architektuře. Zaměřuje se na práci s analogovými kamerami, technologií VHS a dalšími experimentálními postupy v oblasti audiovizuální tvorby. V komerční sféře se věnuje například tvorbě módních spotů, klipů nebo vizualizacím pro různé hudební projekty.
Aleš Duda (*1965 Uherské Hradiště)
Patří k prvním fotografům, kteří systematicky dokumentují uherskohradišťskou Letní filmovou školu již od roku 1993. V roce 2004 představil své práce ve výstavních prostorech Klubu kultury samostatnou výstavu fotografií s názvem Tváře LFŠ. Tento soubor byl sestaven převážně z portrétních fotografií osobností, které spoluutvářely atmosféru Letní filmové školy. V dalších letech tato výstava kolovala po českých a moravských kinech. Bohužel řada negativů s jedinečnými záběry z let 1994 až 1996 byla zničena při povodních v roce 1997. Pracuje jako technik a fotografii se věnuje ve svém volném čase. V letech 1988–1990 absolvoval Institut výtvarné fotografie při Svazu českých fotografů vedený Vladimírem Birgusem. V minulosti se podílel na společných výstavách hradišťského fotoklubu. Své fotografie prezentuje na webových stránkách internetového magazínu Digiaréna.
Ivana Dvorská (*1981 Poprad, Slovensko)
Na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se jako fotografka představila v roce 2007 v redakčním týmu festivalových Filmových listů. Realizuje se jako fotografka, grafička a kameramanka. Studium absolvovala na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od roku 2007 se její tvorba zaměřuje převážně na reportážní a portrétní fotografii. Spolupracovala s více českými tiskovými a internetovými médii v Praze. V rámci této činnosti portrétovala řadu známých osobností českého kulturního a společenského života. Její portrétní fotografie nejsou vždy stylizované ani inscenované. Zachycují spontánní okamžik daného momentu, který odráží jemné nuance gesta či pohledu portrétované osobnosti. Ve velké míře se věnovala také hudební fotografii. Spolupracovala s různými kapelami a umělci na záznamech živých vystoupení, promo fotografiích, produkci bookletů, tourbooků a videoklipů. Její volná tvorba osciluje mezi inscenovanou fotografií a subjektivním dokumentem. Fotografie není její jediné vyjadřovací médium. Důležitou součástí její umělecké tvorby jsou také interaktivní objekty a video.
Miloš Fikejz (*1959 Vysoké Mýto)
První fotografické momentky z Letní filmové školy pořídil v roce 1987 v Trutnově. Od roku 1993 pravidelně pokračoval v dokumentování Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kde také v letech 1996 a 2000 vystavoval ve foyeru kina Hvězda své portrétní fotografie osobností světového filmu. Filmový encyklopedista, fotograf a od roku 1981 do současnosti odborný pracovník Knihovny Národního filmového archivu. Od poloviny 80. let publikuje články ve filmových periodikách a dlouhodobě se podílí jako odborný lektor na redakcích filmové literatury a festivalových katalogů. Je autorem několika filmových monografií (Fred Astaire, Dustin Hoffman, Francis Ford Coppola, Woody Allen), biografického slovníku Filmoví herci současnosti – 640 profilů zahraničních herců (1996), dvousvazkového Slovníku zahraničních filmových herců konce XX. století (2002), třísvazkového slovníku Český film: Herci a herečky 1. díl A–K (2006), 2. díl L–Ř (2007) a 3. díl S–Ž (2008), editorem sborníků Pavel Juráček v krajině vlídných bludiček (1989) a Pavel Juráček - Postava k podpírání (2001) a knih Otakar Vávra – 100 let (2011) a Eva Zaoralová – Alena Prokopová: Život s filmem (2012). Napsal několik stovek filmových hesel do rozsáhlých slovníků a encyklopedií. Zároveň se věnuje fotografickému portrétování významných osobností naší a světové kultury (zejména filmařů a literátů). Své snímky publikuje v řadě našich i zahraničních periodik a knižních titulů a prezentoval je na několika samostatných výstavách v Praze, Paříži, Moskvě, Budapešti, Plzni, Brně, Uherském Hradišti, Znojmě, Sedlčanech, Novém Boru a Rumburku.
Aleš Formánek (*1968 Pardubice)
Letní filmovou školu v Uherském Hradišti fotografoval v letech 2005 a 2007. První fotografie zaznamenal bakelitovým přístrojem Smena 8M v osmdesátých letech minulého století. V roce 1990 začíná s videokamerou zaznamenávat rockové a undergrundové koncerty. O deset let později u něj vítězí digitální fotoaparát, kterým zachycuje především koncerty, divadelní představení, společenské události a lidi se kterými se setkává na svých cestách po světě. Jeho fotky se objevují v časopisech, novinách i na bookletech hudebních CD. Své postřehy publikoval ve fotografických samizdatech, vždy tematicky zaměřených (např. festival Trutnov, Abilympiáda, Vlasta Chramostová, Putování po stopách Zbabělců, Kuba, Indie, Mongolsko..). V roce 2011 fotograficky ilustroval knihu Petra Rýgra Na Jiráskově horské cestě, roku 2012 mu vyšla monografie Kapitoly a v roce 2013 fotoreportáž Pouť za Toufarem. Fotografie prezentoval na několika samostatných i společných výstavách.
Martina Gogolová (*1970 Uherské Hradiště)
Letní filmovou školu v Uherském Hradišti začala fotit sama od sebe a sama pro sebe ve 2. polovině 90. let. V té době by ji ani nenapadlo, že budou někdy její fotografie z Filmovky publikovány nebo vystavovány. A už vůbec by ji nenapadlo, že někdy bude výkonnou produkční Letní filmové školy Uherské Hradiště. Když se jí později stala, běhala už spíš s telefonem než s foťákem. Ani po odchodu z Asociace českých filmových klubů jí na fotografování nezbývalo moc času, když v letech 2011–2013 organizovala pod hlavičkou Letní filmové školy workshopy českého fotografa a dokumentaristy Karla Cudlína.
Produkční, manažerka a příležitostná fotografka. V letech 1995–1997 pracovala jako fotografka v České tiskové agentuře v Praze. V rámci ČTA i mimo ni publikovala své fotografie v různých novinách a časopisech. Za portrét Margarety Thatcherové získala čestné uznání v soutěži Czech Press Photo 1997. Po letech reportážního fotografování jí byla nabídnuta práce v České televizi, kde vedla až do roku 1999 fotografický servis v tiskovém oddělení. Při mateřské dovolené v letech 1999–2005 pracovala v Praze jako volná fotografka. Po návratu do Uherského Hradiště působila v letech 2006–2008 jako výkonná produkční a ředitelka produkce Letní filmové školy Uherské Hradiště. Současně vedla fotografický seminář v rámci Ateliéru vizuálních komunikací na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V letech 2009–2013 působila jako organizačně propagační pracovnice a fotografka v Základní umělecké škole v Uherském Hradišti. V současné době působí jako marketingová manažerka ve firmě mmcité+ v Bílovicích. S manželem Janem má dceru Elišku a syna Šimona.
Jakub Hněvkovský (*1972 Praha)
S Letní filmovou školou Uherské Hradiště spolupracoval jako oficiální fotograf v letech 2008–2011. Ke spolupráci s AČFK jej přivedla výkonná produkční a ředitelka produkce Letní filmové školy Uherské Hradiště Martina Gogolová. Zabývá se převážně reportážní a dokumentární fotografií. Fotografickému řemeslu se vyučil pod vedením Jiřího Škocha a Aleše Kuneše. Prošel několika redakcemi a fotoodděleními (např. Česká tisková agentura, deník Metro, Týden, Lidové noviny). Externě spolupracoval se zahraničními agenturami Reuters, AFP, Keystone a ekonomickými časopisy Profit, Euro a Ekonom. Jeho práce byly poprvé vystaveny na přelomu let 1989–1990 na výstavě Česká symbolika, později v roce 1990 v pražském klubu Mammá. V letech 1995–2000 se pravidelně účastnil soutěžní přehlídky české zpravodajské fotografie Czech Press Photo. V roce 1995 získal 2. cenu v kategorii aktualita za fotografii nazvanou Zásah policie proti anarchistům. V roce 2004 byl jako bývalý fotograf časopisu Týden zastoupen na výstavě Týden – 10 let ve fotografii. V letech 2005–2006 představil v Praze a Uherském Brodě své fotografie z Vietnamu. V současnosti se věnuje vedle reportážní a dokumentární fotografii také ateliérové a produktové fotografii.
Radka Tippmanová (*1978 Praha)
Fotografickou spolupráci s redakcí Filmových listů započala v roce 2002 pod vedením šéfredaktorky Ivy Baslarové, kdy Letní filmové škole dominovalo téma opery a mytologie ve filmu. Později spolupráci navázala ještě jednou v jubilejním pohádkovém ročníku Letní filmové školy v roce 2004. Fotografka, pedagožka, organizátorka. V roce 2003 založila Institut Digitálních Médií, na němž vyučovala teorii a seminář fotografie, ateliérovou tvorbu. Byla autorkou koncepce a učebních plánů celé vzdělávací instituce. Její doménou je portrétní fotografie a produktová fotografie (mimo jiné několikaletá spolupráce na projektu kuchařek Lenky Požárové). V současné době se kromě portrétní fotografie věnuje imagové videotvorbě (současného tance). Vystavovala samostatně v Olomouci (Galerie U Mloka, 2001) a kolektivně v projektech MYAMJU (NoD Roxy, Praha 2002), Contacts (Stimultania, Strasbourg, 2004), Ocelové město (Rock Cafe, Praha 2004).
David Kumermann (*1975 Praha)
Od roku 2012 spolupracuje s Asociací českých filmových klubů jako oficiální fotograf Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Během roku fotografuje na premiérách filmů, které AČFK uvádí do kin i dalších akcích. Fotograf, dokumentarista, pedagog, aktivní občan. V rámci volné tvorby pracuje na rozsáhlých dokumentárních cyklech. Zajímají ho témata se sociálním přesahem, kterým se může věnovat delší čas, vracet se k nim a pronikat pod povrch. Tím navazuje na tradici dokumentární fotografie, která nabízí složitější a soustředěnější alternativu k fotografii zpravodajské. Jeho cyklus Masokombinát ukazuje život kladenské vyloučené lokality, soubor Izrael vznikl během stáže a několika návštěv v této zemi jako dlouhodobé pozorování všedního života a hledání významů mimo stereotypní pohled. Nyní pracuje mimo jiné na cyklu o Libni a o Václavském náměstí. Živí se jako fotograf na volné noze. Coby člen sdružení Photon se snaží o kvalitní zakázkovou fotografii převážně reportážního charakteru. Spolupracuje dlouhodobě s neziskovými organizacemi (např. s Multikulturním centrem Praha) na projektech Práce je jinde (o pracovní migraci), Společně o sobě (dokumentární projekt se žáky dvou pražských základních škol, který se završil výstavou a knihou), Flexi Insecurity (projekt, který mapoval dopady ekonomické krize na zahraniční dělníky v Plzni). Dlouhodobě fotografuje pro pražské Divadlo Archa. V posledních letech vedl tvůrčí dílny fotografie na Fakultě sociálních věd University Karlovy. Je kurátorem komorní galerii Mamacoffee ve Vodičkově ulici.
Tomáš Ruta (*1980 Olomouc, žije v Morávce)
Na Letní filmovou školu jezdil do Uherského Hradiště od roku 1998 jako pravidelný účastník v rámci přípravy na studium Teorie a dějin dramatických umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kterou absolvoval v roce 2006. Tentýž rok promoval na oboru Filmová studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jako fotograf spolupracoval v rámci Letní filmové školy s Filmovými listy v roce 2005 a 2006. Fotograf, horský průvodce, čajomil. Fotografovat začal jako samouk od roku 1995. Převzal výbavu i název firmy Foto Ruta od svého dědy a otce. Spolupracoval jako fotograf s festivaly Jihlava, Divadelní Flora, Dream Factory, Divadlo v Plzni, Modré dny ve Žďáru a 2 roky také s Letní filmovou školu Uherské Hradiště. Od roku 2007 fotí pro Divadlo Petra Bezruče v Ostravě a 4 sezóny i pro Slezské divadlo v Opavě. Od roku 2005 realizoval několik fotografických výstav (Buddhismus v Rusku, Kuřáci – Kaligrafie, Plechy, Přístavy – Chile – Bajkal). Od roku 2004 pořádá čajová setkání v přírodě Čajové slavnosti. Organizuje horské cesty do slovenských, ukrajinských a rumunských Karpat
Milan Zámečník (*1971 Uherské Hradiště)
Letní filmovou školu Uherské Hradiště fotografoval v letech 1998 až 2010. Nejprve spolupracoval s festivalovými Filmovými listy, později zajišťoval fotografie pro regionální média. Vedle regionálních i celostátních médií své fotografie prezentoval na řadě samostatných i kolektivních výstav. V letech 2000–2006 se zúčastnil výstavních projektů Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí a výstav výtvarníků a fotografů regionu Uherské Hradiště a Trenčín Setkání / Stretnutie. V letech 2007 a 2009 se zúčastnil mezinárodní přehlídky současného výtvarného umění Bzenecký výtvarný podzim. Své fotografické práce představil v roce 2000 v Zámecké galerii ve Veselí nad Moravou, v roce 2003 v galerii Základní školy Kyjov společně s Vlastimilem Mahdalem, v roce 2009 na přehlídce Fotografeion v Ostrožské Nové Vsi. Od roku 2008 se pravidelně prezentuje na bilančních výstavách Ohlédnutí v kině Hvězda Uherské Hradiště. Svou tvorbu představil také na autorských výstavách – v roce 2004 Taky akty ve Veselí nad Moravou a Uherském Hradišti, v roce 2008 Westernové terče v Galerii Š na hradě Buchlov, v roce 2009 a 2010 Surf Up v Uherském Hradišti a Praze a v roce 2013 Terče v kavárně Ulité kafé v Uherském Brodě. Poslední projekt s názvem Z rybí perspektivy je k vidění do konce prázdnin v plavení komoře Baťova kanálu Kunovický les. Jeho dokumentární fotografie byly publikovány v časopise Mladý svět i v mnoha dalších časopisech a novinách. Ilustroval např. publikace pro Zlínský kraj nebo knihu U zlaté koruny – Příběh lékárny a lékárníka Josefa Stancla. Jeho snímky byly použity v pořadech České televize z cyklu Náš venkov a Příběhy domů.
Michal Stránský (*1966 Uherské Hradiště)
Pro Letní filmovou školu pracoval od roku 1995 do roku 2007 jako grafik (vedle autora vizuální podoby jednotlivých ročníků R.V. Nováka). Desítky dlouhých nocí na LFŠ strávil jako grafik a sazeč Filmových listů. K fotografování se zde tedy dostával spíše nahodile a nepříliš často, čehož s odstupem času lituje, protože pro budoucnost mohla být zachycena řada zajímavých situací obzvlášť ze zákulisí akce. Absolvent SPŠ Stavební ve Zlíně (v oboru nikdy nepracoval), později Divadelní fakulty JAMU. Dlouholetý instruktor a člen vedení Prázdninové školy Lipnice a lektor její vzdělávací firmy Outward Bound – Česká cesta. Jako grafický designér pracoval a pracuje zejména pro organizace z neziskového sektoru (např. Nadace Partnerství – Moravské vinařské stezky, Cyklisté vítání –, Centrum Veronica Hostětín, Tradice Bílých Karpat, WWF, WAZA), kultury (AČFK, Městská kina UH), ale i z komerční sféry (Vinařství LAHOFER a další). V 80. letech vytvářel program klubu mládeže UHáčko a založil „festival otevřeného folkloru“ Buchlovská svíca. Věnuje se poezii (Na hruškách nebe, Kniha Zlín 2012 a časopisecké publikace), píše písňové texty, zejména pro divadelní inscenace (spolupráce s divadly v UH, Chebu, Pardubicích, Ostravě, Praze a autory J. Pavlicou, D. Fikejzem či M. Štědroněm). Autorsky a dramaturgicky spolupracuje s L. Košíkovou a Tanečním souborem Hradišťan (inscenace Třikrát je člověk, Catuli Carmina). Fotografování považuje za přirozený a nezbytný spojovník všech těchto svých zájmů.
Přihlas se do našeho newsletteru a budeme ti zasílat novinky přímo na e-mail.
Najeďte myší nad kalendář a zobrazí se vám akce. Kliknutím na událost zobrazíte podrobnosti.
Všeobecně závazné podmínky rezervace vstupenek prostřednictvím internetu, platné v kině Kotva.
Všeobecné závazné podmínky vymezují práva prodávajícího (provozovatel kina) a kupujícího (zákazník) a platí pouze při rezervaci vstupenek přes internet.
Rezervace vstupenek
Zákazník bere na vědomí, že rezervace je nezávazná av případě, že si vstupenky nevyzvedne ve stanoveném čase před zahájením představení, tak provozovatel kina může vstupenky uvolnit k dalšímu prodeji bez dalšího oznámení zákazníkovi. Stanovený čas je oznámen zákazníkovi ihned po ukončení rezervace v rezervačním systému a zároveň zaslán emailem, pokud byl email správně zadán. Vstupenky si zákazník může vyzvednout pouze v pokladně kina a to sdělením variabilního čísla rezervace, nebo svých kontaktních údajů zadaných při rezervaci. Zákazník může být vyzván k předložení svých identifikačních dokladů personálem kina za účelem kontroly.
Zákazník bere na vědomí, že současně si může rezervovat vstupenky pouze na 1 představení. A rezervovat vstupenky na další představení může až po ukončení rezervace, kterou předtím začal. Pokud zákazník nedodrží tyto pokyny provozovatel neručí za to jeho rezervaci, přesto, že zákazník obdrží email o potvrzení rezervace. Provozovatel si vyhrazuje právo ně zrušení takové rezervace a to bez oznámení zákazníkovi.
Zákazník bere na vědomí a bezvýhradně souhlasí, že jím zadané kontaktní údaje mohou být zaznamenány v systému za účelem pozdějšího kontaktování provozovatelem nebo obsluhou kina. A současně bere na vědomí a souhlasí, že v případě opakované Neprovedení a neodvolání rezervace, mu může být budoucí rezervace zablokována. Rezervaci lze odvolat osobně nebo telefonicky v pokladně kina.
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ:
Uvedené obchodní podmínky jsou platné v den provedení rezervace vstupenek do kina zákazníkům.
Ceny a poplatky při on-line prodeji
Cena vstupenky se uvádí včetně zákonné sazby daně z přidané hodnoty.
Případný předprodejní poplatek, který navyšuje cenu vstupenky, je vždy uveden při zadávání objednávky.
Zaplacené vstupné se nevrací, není-li výslovně uvedeno jinak. Zakoupená vstupenka se nevyměňuje. V případě ztráty či poškození se náhradní vstupenka neposkytuje.
Reklamační řád
Nestandardní situace při prodeji vstupenek, nestandardní situace vzniklé při vstupu na místo konání akce a vracení vstupenek popisuje Reklamační řád (viz níže), který je nedílnou součástí těchto obchodních podmínek.
Osobní údaje
Osobními údaji se rozumí informace o zákazníkovi, na základě kterých jej lze přímo či nepřímo identifikovat. Provozovatel shromažďuje a uchovává zákazníkem zadané osobní údaje prostřednictvím elektronických nosičů informací v zabezpečeném datovém úložišti. Provozovatel prohlašuje, že chrání osobní údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen ZoOÚ). Provozovatel je oprávněn pověřit v souladu se ZoOÚ třetí osobu jako zpracovatele osobních údajů.
Bezpečnost dat
Provozovatel nenese odpovědnost za případné neoprávněné zásahy třetích osob, v důsledku nichž tyto osoby neoprávněně získají přístup k osobním údajům jednotlivých zákazníků a/nebo k jejich uživatelským účtům a/nebo k příslušnému datovému úložišti kina Atlas a Komorního kina Evald a tyto údaje neoprávněně použijí, využijí, zneužijí nebo je zpřístupní třetím osobám. Zákazník prohlašuje, že si je vědom rizik pro něho vyplývajících z výše uvedených neoprávněných zásahů třetích osob.
Záruky
Provozovatel nepřebírá záruky za správnost, úplnost nebo aktuálnost nabízených informací v internetové nabídce akcí na webovém portálu http://www.kinokotva.cz s výjimkou úmyslu nebo hrubé nedbalosti. Pokud bude kino provozovatel rušit nebo upravovat akce, zveřejní tyto informace na webovém portálu http://www.kinokotva.cz. Nároky ze záruky existují při provádění smluvních výkonů pouze vůči provozovateli.
Podmínky místa konání akce
Předložením vstupenky při vstupu na místo konání akce vyjadřuje držitel vstupenky souhlas s provozními předpisy místa konání akce, pokyny pořadatele a s podmínkami, které se k nim vážou.
Účinnost obchodních podmínek
Obchodní podmínky nabývají platnosti a účinnosti dne 1.1.2015
REKLAMAČNÍ ŘÁD PROVOZOVATELE
Předmět reklamačního řádu
Reklamační řád stanoví postup zákazníka a provozovatele v případech, kdy přes veškeré úsilí provozovatele, zákazník shledá oprávněný důvod k podání reklamace na kvalitu poskytované služby, tj. prodeje vstupenek na kulturní akce, případně jiné akce, prostřednictvím http://www.kinokotva.cz.
Prodej vstupenek prostřednictvím webového portálu http://www.kinokotva.cz
Prodej vstupenek se realizuje na základě obchodních podmínek pro poskytování služby prodej vstupenek na kulturní akce prostřednictvím http://www.kinokotva.cz (dále jen „obchodní podmínky“). Zakoupením vstupenky (vstupenek) vzniká smluvní vztah mezi zákazníkem a pořadatelem.
Provozovatel neodpovídá za žádnou škodu či jakoukoliv jinou újmu, která by vznikla zákazníkovi nebo jakékoliv třetí osobě v souvislosti s návštěvou akcí, zejména neodpovídá za žádné výlohy, které zákazníkovi vznikly v souvislosti s akcí.
Zaplacené vstupné se nevrací, není-li v tomto reklamačním řádu výslovně uvedeno jinak. Zakoupená vstupenka se nevyměňuje. V případě ztráty či poškození se náhradní vstupenka neposkytuje.
Nestandardní situace při prodeji vstupenek
Zákazník má právo na podání reklamace nedojde-li k úplnému a k řádnému nabytí všech zaplacených vstupenek. Reklamaci lze uplatnit pouze v tom případě, kdy zákazník postupoval podle obchodních podmínek. Reklamace se uplatňuje bezprostředně po nákupu vstupenek.
V případě, kdy dojde ke vzniku nestandardní situace v době kratší než 1 pracovní den před termínem konání akce, kino Kotva nemůže zákazníkovi garantovat nárok na konkrétní zakoupenou vstupenku (vstupenky). Nastalou situaci řeší pověřené osoby kina Kotva. Pověřená osoba kina Kotva podá zákazníkovi ústní informaci o způsobu a termínu řešení reklamace.
Zákazník je povinen bezprostředně po převzetí/obdržení vstupenky (vstupenek) zkontrolovat správnost obdržených údajů. Na základě okamžité reklamace zákazníka bude reklamovaná vstupenka (vstupenky) prostřednictvím systému zrušena a zákazníkovi bude vrácena zaplacená peněžní částka. Na pozdější reklamace nebude brán zřetel.
Nestandardní situace vzniklé při vstupu na místo konání akce
V případě jakýchkoliv nestandardních situací, vzniklých při vstupu na místo konání akce, je zákazník povinen kontaktovat neprodleně zástupce provozovatele.
V případě, že při koupi vstupenek prostřednictvím internetu došlo sice k odepsání částky z účtu zákazníka, ale vstupenky se nezobrazují, reklamaci vrácení peněz z důvodu neposkytnutí služby si musíte uplatnit v bance, která Vám vystavila platební kartu, jejímž prostřednictvím platba proběhla. Takové reklamace nemůže řešit provozovatel kina Kotva. Kupující, který si zakoupí vstupenky prostřednictvím internetu, bez výhrad přijímá veškerá ustanovení těchto obchodních podmínek a je povinen se jimi řídit.
Vracení vstupenek
U některých akcí jsou možné krátkodobé posuny termínů konání. Změněné termíny konání akcí jsou uváděny na webovém portálu http://www.kinokotva.cz. Tyto změny nejsou důvodem pro vrácení vstupného.
Zakoupené vstupenky prostřednictvím internetu může zákazník vrátit pouze z důvodu, že se představení z technických důvodů neuskuteční (porucha na technickém zařízení, nedodání filmu do kina), a to nejpozději před začátkem představení a maximálně do 3 dnů od jejich zakoupení požadovat za ně zaplacenou finanční hodnotu. Zákazník musí tak učinit písemně. Písemná žádost musí obsahovat název představení, datum a čas, počet vstupenek a cenu celkem, variabilní symbol platby a číslo účtu, na který má být zaplacená částka poukázána. Pokud žádost nebude obsahovat některý z uvedených údajů, nebude vyřízena.
Podmínky pro vracení vstupenek v případě úplného zrušení akce určuje provozovatel. Zákazníci budou v takovém případě informováni o způsobu vracení na webovém portálu http://www.kinokotva.cz nebo formou odpovědi na dotaz zaslaný na e-mailovou adresu kotva@kinokotva.cz . Není-li stanoveno jinak, při vracení vstupenek zákazníkovi nebude vrácena částka označená na vstupence jako předprodejní poplatek.
Vracení vstupenek může, po dohodě, zajistit provozovatel v pokladně kina na adrese Kino Kotva , Lidická 2110, 370 01 České Budějovice.
Účinnost reklamačního řádu
Reklamační řád je závazný pro zákazníka a provozovatele. Reklamační řád je vypracován v souladu s českým právním řádem, zejména zák. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník), zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Reklamující souhlasí s tím, že provozovatel, vede jeho osobní údaje uvedené v reklamačním listě ve své evidenci po dobu pěti let od vyřízení reklamace.
Reklamační řád nabývá platnosti a účinnosti dne 1.1.2015.
Poskytovatel platebních služeb je společnost ProWay s.r.o. se sídlem Skaláků 1404/1, 147 00 Praha 4, IČ: 27423999, DIČ: CZ27423999. Informace: help@cinemaware.eu. Výběrem platební metody a kliknutím na tlačítko “Pokračovat” potvrzuji souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami zařízení.
Po potvrzení objednávky má Plátce možnost využít službu bankovního převodu, která ho přesměruje na internetové bankovnictví jeho banky. Plátce prostřednictvím internet bankingu odešle Platbu. Prodávající expeduje lístky ihned po přijetí potvrzení o úhradě. Převody peněz jsou uskutečňovány prostřednictvím účtu společnosti GoPay s.r.o. bankovního převodu nebo Platba kartou.
Citlivé vstupní údaje, které zadáváte do systému internetového bankovnictví, jsou chráněny platebními branami bank a nedostávají se do prostředí třetích stran. Zpracovatelé plateb vidí pouze informace o transakci, které jim banka s odeslanou transakcí sdělí.
Uzavřením kupní smlouvy dává kupující prodávajícímu souhlas se zpracováním svých kontaktních údajů a to až do doby jeho písemného vyjádření nesouhlasu s tímto zpracováním. Kontaktní údaje, které kupující uvede při objednání, slouží výhradně pro naši potřebu a nebudou poskytnuty jiným subjektům s výjimkou zpracovatelů plateb.
Společnost Ticketware s.r.o. není poskytovatelem platební služby, ale majitelem licence Ticketware pro propojení na platební bránu GoPay. Kontaktní údaje: Ticketware s.r.o. se sídlem Nad pískovnou 1450/5, Krč, 140 00 Praha 4, IČ: 03485285, DIČ: CZ03485285. Informace: help@cinemaware.eu. Výběrem platební metody a kliknutím na tlačítko “Pokračovat” potvrzuji souhlas se všeobecnými obchodními podmínkami zařízení. Společnost Ticketware s.r.o. řeší reklamace plátců kartou v zastoupeni za své klienty (3.strana)
Po potvrzení objednávky má Plátce možnost využít službu bankovního převodu, která ho přesměruje na internetové bankovnictví jeho banky. Plátce prostřednictvím internet bankingu odešle Platbu. Prodávající expeduje lístky ihned po přijetí potvrzení o úhradě. Převody peněz jsou uskutečňovány prostřednictvím účtu společnosti GoPay s.r.o. bankovního převodu nebo Platba kartou.
Citlivé vstupní údaje, které zadáváte do systému internetového bankovnictví, jsou chráněny platebními branami bank a nedostávají se do prostředí třetích stran. Zpracovatelé plateb vidí pouze informace o transakci, které jim banka s odeslanou transakcí sdělí.
Zakoupením vstupenek/doplňkového zboží dává kupující prodávajícímu souhlas se zpracováním svých kontaktních údajů a to až do doby jeho písemného vyjádření nesouhlasu s tímto zpracováním. Kontaktní údaje, které kupující uvede při objednání, slouží výhradně pro naši potřebu a nebudou poskytnuty jiným subjektům s výjimkou zpracovatelů plateb.
Uživatel nesmí využívat Rezervační a nákupní systém způsobem, který by mohl snížit jeho hodnotu a/nebo poškodit, upravit, znemožnit, přetížit nebo zhoršit funkci části a/nebo celku Rezervačního a nákupního systému, či infrastruktury Poskytovatele zahrnující jakékoliv pasivní a/nebo aktivní prvky infrastruktury a/nebo síťová zařízení, či servery. Uživatel nesmí zneužívat, blokovat, modifikovat či jinak měnit jakoukoliv část Rezervačního a nákupního systému, nebo se jen pokusit narušit stabilitu, chod nebo data Rezervačního a nákupního systému. Provozovatel nenese zodpovědnost za případné neoprávněné zásahy třetích osob, v důsledku čehož tyto osoby neoprávněně získají přístup k osobním údajům uživatele a/nebo k jeho uživatelskému účtu a/nebo k příslušné databázi poskytovatele tyto údaje použijí, využijí, zneužijí nebo zpřístupní tyto údaje třetím osobám. Jakékoliv výše uvedené činnosti mohou být trestné!
Platba „Twisto“ je poskytována společností Twisto payments a.s., IČO: 01615165, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 19085, se sídlem na adrese Újezd 450/40, Malá Strana, 118 00 Praha 1 na základě Twisto faktury postoupením pohledávky na úhradu platby s prodlouženou splatností společnosti Twisto payments a.s., a to za podmínek uvedených ve „Všeobecných obchodních podmínkách pro zákazníky služby „TWISTO“.
V případě, že Kupující využije službu „Twisto“ zprostředkovanou Prodávajícím a poskytovanou ze strany Twisto payments a.s., je Kupující povinen uhradit platbu (tj. celkovou kupní cenu a náklady na dopravu zboží) do 14 dnů ode dne doručení zboží.
K uzavření kupní smlouvy dojde vyplněním objednávky ze strany Kupujícího, akceptací objednávky ze strany Prodávajícího (písemným potvrzením elektronickou poštou) a úhradou objednaného zboží Kupujícím nebo využitím služby „Twisto“.
Kupující souhlasí s tím, že vybráním služby Twisto v nákupním košíku Obchodníka a po následném schválení platby Twistem,akceptuje „Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky služby „TWISTO“.
Zkontrolujte si, prosím, zadanou e-mailovou adresu. Na zadaný e-mail mohou být zaslány objednané a uhrazené vstupenky nebo e-mailová zpráva potřebná k vyzvednutí vstupenek v pokladně provozovny. Na nesprávné zadaný e-mail nelze uplatňovat reklamaci a ani vyžadovat navrácení uhrazené částky za vstupenky.